Svésedlice č.p.58
783 54 Přáslavice

+420 585 352 102
obec@svesedlice.cz
Drobečková navigace

Úvod > Historie

Historie

Prameny se o Svésedlicích poprvé zmiňují roku 1370. Tehdy Svésedlice získal vladyka Medvědek, též zvaný Vlček z Tršic od Unky a Viknana z Majetína výměnou za třetinu Tršic a část vesnice Bělé. Záměnu schválil moravský markrabě Jan. Anna, vdova po Medvědkovi, své věno pak se svolením markraběte Jošta v roce 1386 prodala Václavovi z Doloplaz. Ten Svésedlice ve své poslední vůli daroval roku 1389 za spásu své duše olomoucké kapitule s výjimkou tří čtvrtlánů, které patřily k týneckému kostelu. Kapitula se zavázala sloužit za Václava z Doloplaz a jeho předky každoročně zádušní mši a také dávala ročně jednu hřivnu z výnosů obce špitálu na olomouckém předhradí a část činže rovněž olomouckým dominikánům u sv. Michala.

V majetku kapituly zůstaly Svésedlice až do zrušení poddanství do roku 1848. Toho roku se obec stala součástí olomouckého okresu. Prameny též zaznamenávají, že po třicetileté válce, v roce 1657, byly dva svésedlické čtvrtlány opuštěny a neobdělány. V první polovině 18. století se Svésedlice přely s Přáslavicemi o pole a pastviny, spor byl ukončen roku 1744 stanovením nových přesných hranic pozemků. Kromě běžných robotních povinností a odvodů naturálií museli svésedličtí poddaní v zimě vozit pro vrchnost dříví. Desátky odváděli Svésedličtí nejen velkobystřickému děkanovi, ale i faráři v Týnci. Robotní povinnosti pro obyvatele Svésedlic byly roku 1789 nahrazeny peněžitými závazky. Obyvatelstvo nevelké vesnice se živilo především pěstováním zemědělských plodin, k roku 1775 také hodně vzrostl podíl zahrad v obci. Vedle obilí a řepy byl mezi hlavními plodinami i později pěstovaný chmel. Většina obyvatel byla české národnosti. Zástavba zemědělských usedlostí má charakteristický ráz hanáckého osídlení. Vesnice má tvar okrouhlice. Zajímavostí je, že až do roku 1918 se jméno obce uvádí jako Svisedlice nebo Svísedlice, teprve poté se uvádí v dnešní tvaru jako Svésedlice. Za německé okupace to byly Swisedlitz

Ve své době mimořádnou událostí bylo zvolení Ludmily Zatloukalové - Coufalové v roce 1931 starostkou Svésedlic. Stala se tak první ženou na Moravě, která stanula v čele obce. Byla také jednou ze 4 poslankyň zvolených do prvního Národní shromáždění československého 1918 - 1920.

V roce 1990 se vesnice po letech integrace k Přáslavicím a posléze k Velké Bystřici osamostatnila. 90. léta minulého století pak přinesla plynofikaci a nyní se obec může pochlubit i novou kanalizací a čističkou odpadních vod, jejíž výstavbu podpořil Státní fond životního prostředí. V době nedávné byla také obnovena hlavní obecní komunikace. Sportovní vyžití ve Svésedlicích umožňuje fotbalové a nohejbalové hřiště. Svésedlicemi a jejich okolní půvabnou krajinou také vede značená mezinárodní cyklistická Jantarová stezka. Občerstvit se turisté mohou v místní restauraci.

Nejstarší památka ve vsi je smírčí kříž z roku 1547. Nachází se před bývalou školou, kde je v současné době obchod, byt a společenský sál.
Další významné stavby: kříž před kaplí Svatého Tomáše a Františka (1855), kaple Svatého Tomáše a Františka(1898), bývalá škola (1902), hasičská zbrojnice a Obecní úřad  (1965).


V novodobé historii je jeden z nejvýznamnějších roků rok 1921, kdy k nám byl zaveden elektrický proud a rok 1996, kdy byla ukončena plynofikace.
Při slučování obcí Svésedlice připadly k Přáslavicím a později k Velké Bystřici. Od 24.11.1990 jsou Svésedlice opět samostatnou obcí.
Nedaleko obce je rychlostní komunikace R35 z Liberce do Lipníka nad Bečvou. Společně s plánovanou dálnicí D47  plní  významnou funkci v severojižním spojení Ostrava - Brno.

Obec je součástí mikroregionu Bystřička. V roce 2009 získala obec, jako jedna z posledních v ČR, znak a prapor.

Vývoj počtu obyvatel:

rok počet obyvatel
2017 206
2014 192
2000 186
1990 187
1950 206
1935 315

Vybavenost obce

  • elektřina od roku 1921
  • plyn od roku 1996
  • telefonní budka od roku 1996
  • splašková kanalizace a ČOV

Památky